Potkal jsem Krychliče!!!

Dovolte, abych se podělil se zážitkem. Viděl jsem Krychliče! Krychlič je legendární postava Pardubic. Ale já z Pardubic nejsem, jen jsem tam jezdil , dozvěděl se o Krychličovi a iracionálně děsně toužil se s ním setkat. Nakonec se podařilo v poslední minutě a bylo to magické, protože jsem zjistil, že Krychliče už jsem vlastně jednou potkal. Konečně jsem ho potkal a zároveň podruhé. Jak to? Uvědomil jsem si, že prve jsem ho nepoznal, odvrátil jsem zrak dřív, než jsem mohl poznat, že se o Krychliče jedná. Krychlič vypadá jako návštěvník opery z doby první republiky, má dlouhý černý kabát či plášť a bílou šálu, možná i knír, ale tím si nejsem jistý. Tento nečasový vzhled však na nádraží v čekárně znamená, že si ho zařadíte do skupiny jiných, čili dezolátů (jak zpívá pardubická Fixa – Ty si pěkný dezolát..vytáhnem tvý múzy, třeba se to povede), prostě tehdy (ostudně) jsem utekl, oči se bály. Důvodem bylo právě to, proč je Krychlič Krychličem, tedy to, co má na hlavě. Krychlič má na hlavě krychli. Asi to není přesně krychle, ale je to ryze hranaté a je to vytvořené z vlasů. Působí to impozantně, ale v té krychli to nakonec není. Vše, co je geometrické, spíš zrak uklidňuje, a to není Krychličův případ. Geometrický klid jasných kontur je lstí, která matematika uklidní a následně ho lapí v makabrózní hrúze nad…nad těmi kudrlinami na čelní straně krychle. Děsivá pointa… právě kvůli nim jsem tehdy odvrátil zrak. Jsou…jsou to rokokové kudrlinky na vlasové krychli člověka.

 

 

Jedna myšlenka na “Potkal jsem Krychliče!!!”

  1. Knírek má! A nejen to, zjišťuji, že má i své heslo ve wikipedii. A rozhovor v queer pořadu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *