Film North By Northwest je považován za předchůdce filmů s Jamesem Bondem. A opravdu, kdybychom vzali některé scény filmu a pustili je samostatně, těžko by se rozlišovaly od prvních Bondů s Seanem Connerym. Jenže, v Hitchcockově filmu hlavní hrdina není žádným špionem, pracuje v reklamce, je dvakrát rozvedený a pořád se kolem něj motá jeho matka. Zní to jako parodie, kterých je jinak na motivy Bonda dost (Johnny English, Austin Powers), jenže to parodie není. Ten film opravdu působí jako standardní bondovka, možná je v tomto ohledu ještě lepší. Vtip je totiž v tom, že když hlavního hrdinu za špiona považují, začne se v důsledku okolností jako špion chovat (musí, aby si zachránil život), takže ve výsledku je od Bonda k nerozeznání. Napadlo mě, že toto by mohla být spíš než parodie skutečná pravda o Jamesi Bondovi. To, co se v jeho filmech neukazuje, ale přesto je skrytě přítomno. James Bond pořád někde běhá, ale kde a s kým vlastně bydlí? Ve filmech je pořád v akci a někoho balí, ale jak vypadá jeho život, když se z práce vrátí domů? Buď bydlí sám, sám si vaří a pere a uklízí. To k němu moc nesedí, ale jaká je jiná možnost? No jedině, že bydlí s matkou. Je to vůbec agent tajné služby? Podle filmů se to zdá nepochybné. Co když ho ale všichni za agenta jen považují? Co když dokáže agenta jen dobře zahrát? Možná, že jeho výjimečnost je výjimečností herce, který dokáže dokonale vyvolat dojem, že je tím, koho hraje. Filmy s Jamesem Bondem je nakonec velmi snadné strhat jako nereálné. Zrovna tak si není těžké uvědomit, že mají standardizovaný scénář, který se stále opakuje. Zdá se skoro jisté, že příhody nějakého skutečného agenta se musí odehrávat jinak, totiž nepředvídatelně, třeba ne tak zajímavě. Skutečný agent by asi tak dobře Jamese Bonda zahrát nedokázal. Přesto ale v Hitchcockově filmu se nejedná o hru ve smyslu divadelního představení, ale o nedorozumění a z toho vyplývající skutečné ohrožení života. Hlavní hrdina nehraje, nýbrž jen dokáže dobře reagovat na vzniklou situaci. V bondovkách se děje vlastně to samé, Bond si vždycky ví rady, i v beznadějné situaci. Možná tedy, že být agentem 007 znamená právě toto. Bez ohledu na to, kdo aktuálně jste, si vždy víte rady. Pak ale „Bond“ není ten, kým on sám je, vyrábí ho situace. Co když by bondovka sestávala z toho, že by se kazily různé věci v domácnosti? Praskne potrubí, žádný problém, Bond už opravuje, zhasne žárovka, stane se elektrikářem, atd. Agentem je tedy jen proto, že to zrovna situace vyžaduje (o tom, že mu teče doma kohoutek, se prostě jen filmy netočí). Proto je ve skutečnosti jedno, kde pracuje. Klidně by mohl být tím chlápkem z reklamky. Není rozeným agentem je rozeným kýmkoliv, podle situace. Je to asi tak oblíbená postava, protože když je kýmkoliv, tak taky může být tím, kým jsem já, resp. kdokoliv si může myslet, že v sobě onoho Bonda má a představovat si sebe na plátně jak vyskakuje z letadla. Přesto tato opojná svoboda není nepodmíněná. Protože, jak můžete být tím, kdo každý den může být kýmkoliv? No jen tak, že nemáte žádné závazky a někdo vám vždy vypere atp., tzn. ideálně když bydlíte s matkou. Tedy: Bond is without bonds but only by the means of the bond. Maybe, he himself is the bond.