Chtěl jsem psát o Birdmanovi, kterého jsem minulý týden viděl už počtvrté, ale nakonec je to nový film Lída Baarová, který jsem viděl včera večer. Čekal jsem velkokýč bez uměleckých ambic, ale přesto film výpravný, který má leccos, co ukázat. Byl jsem zklamán. Je to film zvláštní, ne průšvih, ale přesto film nepodařený, na který si za rok nikdo nevzpomene. Především vůbec nepůsobí velkolepě. Kostými jsou pěkné, výtvarnici si dali záležet, ale selhává kamera. Nevím, jestli to svést na kameramena nebo úspory, ale vše působí inscenačně, televizně. Kamera se většinou drží velmi blízko, takže jsou vidět jen hlavní protagonisté a vzbuzuje tak dojem, že na okolí nesmí být vidět, protože tam žádné není. K tomu přidejme nepodařený zvuk a dabing německých herců, kteří zní, jakoby mluvili z druhého konce místnosti. Vzpomněl jsem si na ty televizní pohádky, kde král je sice navlečen do opuletního hermelínu, ale trůní v holé místnosti 4×4 metry. No, tak hrozné to není, ale přesto se celým filmem neodbytně line pocit, že se snaží zoufale vyvolat dojem, na který nemá. Kritizovat by se dalo leccos dalšího, polopatické dialogy, výběr herců, ale přesto an to mvšem něco je. Film zanechal dojem, že na základě takového námětu a takto pojatého příběhu LB by se točit dalo. Nedošlo mi to, vlastně jsem si myslel, že příběh Baarové je spíš téma vděčné než nosné, ale ten rozpor mezi politikou, naivitou a láskou něco do sebe má. Většina děl s nacisitickou tématikou končí obžalobou, odkrytím opony, za níž se skrývá zrůdnost, ale příběh Lídy Baarové se tomu vzpírá. Film samozřejmě se nepřeklápí v obhajobu nacismu, ale umožňuje, právě tím, že Baarová byla tak nepolitická osoba, pohled neschematický. Renčův film tuto poluhu co do záměru trefuje dobře, ale to je všechno. Provedení je průměrné až podprůměrné. O LB jsem viděl i divadlo v ostravském Lese, představení daleko zdařilejší, které však tuto notu vůbec nezahrálo. Jednalo se nakonec jen o, skvěle zahranou, historickou retrospektivu s dekadentním nádechem. Pěkné, ale námětem ne tak originální. No a pak tu máme ještě dokument Heleny Třeštíkové, který jsem neviděl, a ani mě neláká. Skoro mi je líto, že ten film po Renčovi nenatočí ještě jednou nějaká produkce z Holých vod.
Aktualizace 22. 1.: Na film vyšlo mnoho recenzích a většinou pitomých. Opravdu je nutné tomuhle filmu teatrálně spílat a paušálně strhat, na co se jen přijde? Že je ten film špatný, to už ví teď každý a uvidí to sám, pokud na něj půjde. Neměl by ale kritik dokázat víc? Najít na filmu něco, čeho si běžný divák nevšimne? Proč by jinak mělo cenu ty texty číst?
Mezitím jsem v autobuse shlédnul Velkého Gatsbyho. To je přesně ten typ filmu, který jsem v případě Lídy Baarové očekával. Proč nemohla Baarová dopadnout takhle, byť ve skromnějšímm vydání? Ten rozdíl je tak velký!
Vzpomněl jsem si ještě na Císařova pekaře, na film, který se odehrává skoro celý uvnitř a většinou to nejsou velké taneční sály. Působí ale neskonale výpravněji než určitě daleko dražší Baarová. Televizního dojmu si mimochodem všímají snad úplně všechny recenze.