Zúčastnil jsem se dnes promocí, mám je docela rád, a musím především říct, že ty ostravské jsou daleko hezčí a důstojnější než ty pražské, i když se konají v socialistickém Domu kultury, a ne v Karolinu. V Německu nemají promoce prý vůbec, zrušili je po šedesátém osmém, po kritice z levých stran.
Díval jsem se, co mají lidé na sobě, bylo to přece jen dlouhé a člověk tam nemá žádnou roli, kromě toho, že sedí. Nejdřív jsem si jen všímal, ale postupně se ze mě stal módní policajt a začal jsem si pro sebe kritizovat. Viděl jsem to, co je vidět téměř při každé formální příležitosti, že pro lidi je formální oblečení homogenní kategorie. Obléknou si sako nebo oblek a kravatu, ale už se nerozlišuje, jaký se hodí k jaké příležitosti. Takže jsou tam takové, které se nosí v běžné pracovní dny a nebo ještě lépe „casual“ modely, které se hodí spíše někam na rande. Dívky zase měly takové jarní šaty, které hrály barvami, opět spíš na rande někam do parku. Promoce není jen tak nějaká událost, studuje se tři nebo pět let, abyste si mohl an to místo dostat a diplom si převzít. Není to žádná soukormá akce nebo akce, kde se potkáte s pár lidmi. Mělo by to být vidět. Proto se mi spíš líbilo, když tam nakráčel jakýsi student dějin umění v takové zvláštní róbě, napůl vypadal jako kněz a napůl jako hiphoper. Nebylo sice tak výrazné, jak to zní, ale přesto vyčníval. Když předstoupil před prorektora, pozdravil „Dobrý den.“ Nevím, možná tak chodí každý den, ale mě se líbilo, že byla alespoň takhle vyjádřena výjimečnost té akce. kdyb tam punkáč přišel v křiváku a číru, taky by vyjádřil, že mu to za to stojí takhle přijít, i na takouvou akci. Nevyjadřuje se tím lhostejnost, ale naopka vědomí výjimečnost, i když formou odporu. Toho by tam pravda asi nepustili:)
A závěrem musím ještě vyzdvihnout skvělou kvalitu ostravských hábitů pro akademickou obec a provedení insignií. Opět daleko lepší než v Praze! Mrzelo mě pouze, že se nezúčastnil děkan Fakulty umění, protože jeho outfit je bezkonkureční i na ostravské poměry.